Psychologické poradenství a alternativní terapie
Vše, co tě okouzluje, tě taky vede a chrání. Když jsme vášnivě posedlí něčím, co milujeme - plachetnice, letadla, myšlenky... Tak kouzelná lavina před námi vyhlazuje cestu, přizpůsobuje pravidla, důvody, rozkoly... Přenáší nás přes propasti, strachy, pochybnosti. Bez síly té lásky jsme jen čluny v bezvětří na mořích nudy.
Richard Bach, Most přes navždy
Navážu-li na výše zmíněný citát, v mém životě mě okouzlovalo a stále okouzluje mnoho věcí. Z toho vzešlo mnoho a mnoho snů, ze kterých se některé splnily, některé se nikdy nesplní a ty zbylé možná ještě čekají na svůj čas. Být psycholožkou, to byl jeden z těch velkých snů. Vybrala jsem si ho přibližně ve čtrnácti letech, protože jsem cítila, že v této práci je můj smysl života. Tedy část z něj. Vzešel zřejmě z interakce zdravotnických genů a lásky k příběhům. Tak totiž vnímám svou práci a vlastně i život sám - jako objevování a tvoření našeho příběhu, příběhu naší duše. Ta k nám mluví právě tím, co nás v dobrém slova smyslu okouzluje nebo naopak "zaklíná". Promlouvá prostřednictvím našeho těla, pocitů, lidí, které v životě potkáváme, situací, ve kterých se nacházíme... A když jdeme po těchto stopách, skládáme si postupně svůj příběh uzdravení, štěstí, kariéry... nebo čehokoliv jiného, co je pro vás důležité.
Když si promítnu svůj vlastní (nejen) profesní vývoj, přijde mi až legrační, jak jsem zpočátku byla fixovaná na logiku a racionalitu. Postupně posunula k daleko spirituálnějšímu pohledu na život... aniž bych první jmenované zcela zavrhla. Racionalita mi stále přijde důležitá a fascinace biologií, zejména fungováním lidského těla, mi asi zůstane navždy. Ale nemyslela jsem si, že se v dospělosti pod tlakem okolností vrátím k tomu, co se mi poněkud nešikovně snažila již v dětství vštípit moje babička - že jsou na světě síly, kterým tak docela nerozumíme, ale přesto se s nimi můžeme sladit a využívat je pro naše dobro. Že náš duch je mocnější, než si myslíme, a když toto pochopíme, můžeme tím uzdravit naši psychiku, tělo i vztahy. A jak je krásné tuto provázanost mezi tímto vším objevovat. Není k tomu třeba věřit na anděly, nechat si načítat auru nebo tak něco. Ke každému život mluví tak, jak je mu blízké. Život není proti nám, chce s námi spolupracovat, jen my to někdy nevidíme a nevědomě jdeme proti němu.
I já sama se stále učím. Nevím všechno a nemám vše dokonalé. Vystudovala jsem jednooborovou psychologii a absolvovala jsem čtyři roky psychoterapeutického výcviku, kurz Reiki I a II a základní kurz Access Bars. Pracovala jsem tři roky v Poradně pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Poté osm let jako školní psycholožka. A teď druhým rokem v Centru pro rodinu a děti. Stopy duše jsou mým soukromým projektem. Setkala jsem se s pestrou škálou klientů a problémů a každé toto setkání pro mě bylo obohacující... a věřím, že ve většině případů to bylo oboustranné.